26.jpg

V roce 1986 představil Ford model SCORPIO s trvalým pohonem všech kol. Na původní ručně řazenou pětistupňovou převodovku (1) navazovala rozdělovací převodovka ZF s mezinápravovým diferenciálem (2). Planetové soukolí mezinápravového diferenciálu rozdělovalo točivý moment v poměru 37% pro přední a 63 % pro zadní nápravu.

Diferenciál byl doplněn viskózní spojkou pracující jako samočinný závěr, jehož závěrný účinek rostl s v závislosti na rozdílu otáček hřídelí pro pohon přední a zadní nápravy. Směrem dozadu vystupovala z rozdělovací převodovky dvoudílná kloubová hřídel pro pohon zadní nápravy v původním uspořádání s rozvodovkou s kuželovým diferenciálem a hnacími hřídelemi kol se stejnoběžnými klouby. Pro zlepšení trakčních vlastností byl rovněž diferenciál zadní nápravy doplněn viskózní spojkou ve funkci samočinného závěru. její závěrný účinek byl však ve srovnání se spojkou mezinápravového diferenciálu výrazně vyšší, zhruba trojnásobný. Pohon pro přední nápravu je z rozdělovací převodovky vyveden mimo osu motoru a převodovky řetězovým převodem 1:1 (3). Rozdělovací převodovku spojuje s rozvodovkou přední nápravy s kuželovým diferenciálem (5) kloubová spojovací hřídel (4). Rozvodovka je umístěna na boku spodního víka klikové skříně (6), pohon protilehlého kola musel být proto řešen hřídelí procházející klikovou skříní motoru (7). Ke spolehlivosti pohonu předních kol přispělo rozdělení delší hřídele na dva díly, z nichž díl procházející klikovou skříní vykonává jen rotační pohyb.