23.jpg

V sobotu jsme se sjeli z celé republiky do penzionu Pohoda v Malé Morávce. Bylo nás celkem 6 nepříliš nablýskaných limuzín a 2 kombíky. Nejprve jsme sedli do hospůdky a dali si polévku na zahřátí. Seznámili jsme se s novými členy a rozhodli jsme se jet odpoledne do Karlova na lyžovačku. Vysvitlo sluníčko. Po focení u penzionu se kolona prohnala údolím a trošku jsme si i zatroubili. Parkoviště bylo prázdné a tak se tam naše fordíky krásně vyjímaly. A my taky. Večer jsme už tradičně věnovali nekonečným debatám o všech možných i nemožných záludnostech našich miláčků a vzrušeně vybíhali ven se na to podívat (i přes mráz 8 pod nulou). Bylo to super jako vždy. Někteří si zahráli i kulečník. Nejskalnější příznivci se pochlubili dokonce originálními forďáckými logy na mobilech...

Druhý den jsme se vydali přes hory do Ramzové. Bylo krásně slunečno, ale cesta tak ledová, že můj fordík se odmítl do mírného kopce znovu rozjet. Naštěstí s námi byl Martin z Mělníka a jeho Ghia 4x4 si s tím hravě poradila. Vytáhla mě na kopec, aniž něco pocítila. Pokračovali jsme do Jeseníku a tam hledali pumpu na LPG, protože Pavlův stříbrný fordík potřeboval doplnit nádrž. Nakonec musel jet na benzín, protože Jeseník funkčními LPG pumpami rozhodně neoplývá. Ramzová nás uvítala mlhou, ale za chvíli jsme lanovkou vyjeli nad mraky a nahoře to bylo jako v Alpách. Dojeli jsme až na chatu Jiřího na Šeráku a dali si oběd. Prostě skvělá lyžovačka, skvělá parta a bezva víkend. Určitě si ho někdy zase zopakujeme. A navíc se plánuje novinka: v létě pojedeme s klubem pro změnu na vodu na Vltavu!! Můžete se těšit!!


 

Sobotní ráno slibovalo po deštivém týdnu příjemné počasí. A taky že bylo! První forďáci dorazili k autocentru Ford CARent už kolem desáté dopoledne. Počasí slibovalo pěkný den a všechny škopíky se krásně blýskaly. Forďáci již tradičně popíjeli Grenu a debatovali o svých vylepšeních i problémech. V jednu hodinu byl stav 24 vozidel a sraz byl oficiálně zahájen.

Po úvodním slovu se kolona přesunula do Jedovnic na parkoviště u rybníka. Na fordíky seřazené u vody byl opravdu úchvatný pohled. Šli jsme se naobědvat a nabrat síly. Čekaly nás totiž soutěže. Začali jsme dvěma disciplínami započítávanými do Poháru Henryho Forda - jízdou zručnosti a kvízem spolujezdců. Potom se posádky porvaly s rezervou (nechtělo se jí kutálet rovně, potvůrce) a za báječného povzbuzování dokázali, jak jsou sehrané.

Nálada byla super, byl slunný podvečer a my jsme se přesunuli do Blanska k hotelu Dukla. Parkoviště se naplnilo a někteří museli stát až před bankou.

V hotelu jsme do sebe hodili večeři a začalo klasické "debatování", vybíhání na parkoviště, zkoumání interiérů i exteriérů a otázky i odpovědi. O něco později přišla na řadu klubová hymna, a protože v klubu se našli dva hudebně nadaní členové mohli jsme si zazpívat s dvoukytarovým doprovodem. Protože den byl opravdu náročný, pařili jsme do půlnoci a pak se šlo spát.

V neděli ráno po vydatné snídani se naše kolona vydala do blízkého pivovaru Černá Hora na exkurzi. Počasí se opět vydařilo a naše fordíky se již zdaleka blýskaly. V pivovaru jsme zaparkovali přímo na dvůr a pak se nás ujala milá paní ve žlutočerné šusťákovce. Dozvěděli jsme se, jak se pivo vaří, jak kvasí, jak se plní do lahví a jak se dostává k zákazníkům po celé republice i v zahraničí. Zájemci měli možnost zakoupení nejen piva, ale i místní rarity - chmelových limonád. Mňam mňam.

Vrátili jsme se s troubením zpět do Blanska do hotelu a dali si oběd. Na stole se objevil pohár Henryho Forda a netrpělivě čekal na svého nového majitele. Na řadě bylo vyhodnocení soutěží ze soboty a udílení cen. Ceny věnoval Pivovar Černá Hora, firma Auto-moto Martin Krejčí Blansko, firma Autodílna Procházka Blansko a obec Jedovnice. Výsledková listina je níže.

Nakonec jsme si ještě jednou zazpívali naši klubovou hymnu (Ivoš natáčel "videoklip") a bylo po srazu. Forďáci pomalu odjížděli, přičemž jako na znamení se obloha zatáhla a začalo poprchat. Počasí nám celý ten víkend opravdu neuvěřitelně přálo. Sraz se vydařil a už se těšíme na další - v kuloárech se hodně mluvilo o Mělníku a Pardubicích, tak se necháme překvapit....


 

7. června 2003 se v Brně konaly v rámci oslav "Brno - město uprostřed Evropy" také další doprovodné akce. Jednou z nich byla exhibice vozidel značky Ford spojená s předváděním nových modelů značky. Vše začalo v poledne u Carentu. Kluci z Fordever klubu dorazili se svými napucovanými miláčky a tak zde byly k vidění takové legendy jako Anglia, Cortina, Capri, Taunus, Granada, Mercur (US verze Sierry s motorem 2.3 turbo, automatem a interierem v kůži) a samozřejmě naše dvě SCORPIA zastupující vozy z počátku 90. let.

Ve 2 odpoledne se kolona těchto krasavců vydala na spanilou jízdu středem Brna k výstavišti a pak na Nám. Svobody. Jela s námi policie, takže křižovatky jsme jeli na červenou se sirénami, houkali jsme jak šílení - byla to paráda a lidi koukali. Na Svoboďáku jsme autíčka vystavili, já jsem na okno umístil naši nabušenou klubovou vlajku a lístečky s webovou adresou klubu. Po hodině jsme přejeli kolem McDonalda na blízké Dominikánské náměstí a tam jsme zase vystavili naše miláčky očím zvědavých brňanů. Děti si sedaly do aut, troubily, dospělí se vyptávali na auta, na klub, prostě propagace jak má být. V horní části náměstí vystavovali carenťáci nové modely, tak jsme se s Petrem vydali vyšpionovat něco o současném Fordově "želízku v ohni" - Mondeu 220 ST. Ale byli jsme zklamaní (kde jsi SCORPIO, se svou skvělou výbavou?) a taky jsme jim to řekli. V pět hodin show skončila a my jsme se rozjeli domů.

Součástí oslav byla výstava historicky významných vozů Ford na brněnském výstavišti. Zatímco oficiální expozice v pavilonu Z nabídla víceméně známé nové typy, v pavilonu E to bylo mnohem zajímavější: v řadě zde stály Fordy T, V8, V8 pickup, Granada, Cortina, Anglia, Escort a Taunus. SCORPIO nebylo zastoupeno fyzicky, ale nahoře na panelech s textem jsem narazil na jeden, kde se o SCORPIO psalo, hlavně o získání titulu Automobil roku v roce 1986 a o sériově dodávaném systému ABS.


 

Přes nepřízeň počasí jsme se sešli na benzince ve Slatině ve čtyřech: Igor, Robert, Hanka a my s Janou. Pokecali jsme se a pak jsme v koloně vyrazili do pohádkové restaurace Sandonorico. Tam jsme strávili příjemný večer zejména díky Robertovi a jeho vyprávění historek ze života...


 

Dne 19. 7. 03 se uskutečnil druhý minisraz brněnské skupiny Ford SCORPIO Clubu CZ. U benzinové pumpy Esso u brněnského výstaviště se sešla 4 SCORPIA: Igor s Petrou (2.9i V6), Hanka (2.0i ohc), Vlastik s Yvetou (2.9i 24V Coss) a Dejvi s Janou (2.0i dohc). Občerstvili jsme se a vyrazili v koloně do Tišnova. V Předklášteří jsme navštívili nabušený klášter s kostelem a místní muzeum s výstavou modelů letadel, minerálů a fotografií z Japonska. Na zpáteční cestě jsme se stavili v Senticích, kde jsme v domácím pivovaru zakoupili domů vynikající patnáctistupňový Kvasar. Akce byla skvělá a už se všichni těšíme na další!


 

Akce Ford Vltava Tour 2003 se nakonec zúčastnilo 5 forďáckých posádek: Roman s Veronikou, Igor s Petrou a Míšou, Pavel s Veronikou, David s Janou (všichni SCORPIO) a jako technické vozidlo jeli po břehu řeky Milan s Jirkou (TRANSIT). Po ubytování ve Vyšším Brodě jsme v pátek ráno vyrazili na řeku. Projeli jsme za krásného počasí (jen s malou přeháňkou) Rožmberk, Český Krumlov, Větřní a nakonec jsme skončili v Boršově jen pár km od jihočeské metropole. Cestou jsme spali v kempech Na pískárně a Zlatá koruna. Na vodě nechyběla klubová vlajka a večer v kempu nezbytný budvárek, skvělá nálada a nekonečné hovory nejen o Fordech. Akce se skvěle vydařila a už se těšíme na další ročník.


 

V sobotu 9. srpna čekalo nadšené forďáky další příjemné setkání. Cestou na místo srazu se přihodila i malá nepříjemnost s prasklou pneumatikou, kterou ovšem nebylo problém vyřešit. Při oficiálním začátku stálo vedle sebe v řadě 11 SCORPIÍ a jejich majitelé začali horečně diskutovat o všemožných problémech, ale hlavně o příjemných věcech spojených s vlastněním a provozováním vlajkové lodi evropského Fordu. Když opadly nejzapálenější debaty, někteří se začali připravovat na přenocování, jiní se šli projít k přehradě a ti, co odjížděli ještě první den, se šli před odjezdem posilnit do restaurace. Následovala večeře a po ní dlouho dlouho do noci trvající debata nejen o SCORPIÍCH. Někdo si během ní stihnul ustlat, aby pak měl snazší cestu do pelíšku. Druhý den ráno, když se všichni probrali a poklidili ložnice jsme se sešli u snídaně. Potom začali SCORPIA postupně odjíždět, například za poznáním okolí. Poslední nadšenci se ještě sešli na trávníku před řádkou nablýskaných SCORPIÍ a relaxovali před odjezdem. Před polednem 10. srpna byl sraz ukončen a SCORPIA se za mohutného troubení vydala se cestou do svých garáží. Zažili jsme velmi příjemný víkend, sešla se nás skvělá parta, v naší zábavě nás podporoval vedoucí restaurace a provozovatelé kempu, ve SCORPIU se spalo dobře. Počasí vyšlo perfektně, co víc si přát.


 

V sobotu se znovu sjeli forďáci z Brna a okolí. Pokecali jsme o autech, vychutnali si pohled na 5 naleštěných krasavců u výstaviště a vyrazili jsme tradičně na výlet. Cílem byly tentokrát zříceniny premonstrátského kláštera v Dolních Kounicích. Po zajímavé prohlídce jsme se vydali směrem k Ivančicím a kousek od zbytků slavného viaduktu jsme zasedli do hospody Na Réně. Rozhovor se jak jinak točil kolem našich fordíků. Celou akci jsme zakončili návratem do Brna kolem 18 hodiny.


 

V mělnickém kempu se tentokrát sjelo 17 SCORPIÍ z celé republiky. Po úvodním posezení a obědě jsme se vydali v krásné koloně k hoře Říp. Nad fordíky vlály celkem 3 vlajky. Zaplnili jsme polovinu parkoviště pod kopcem a vydali se nahoru (oj to byla fuška!). Počasí nám přálo, nahoře u rotundy bylo opravdu krásně. Někteří forďáci šli na prohlídku rotundy, jiní odpočívali u místní hospůdky. Cestou zpět jsme si v koloně pořádně zatroubili. Dorazili jsme na mělnické náměstí, Martin přemluvil místního policistu, aby nám nenasazoval 17 botiček, a šli jsme se podívat na vyhlídku nad soutokem Vltavy a Labe. Večer jsme se sešli v kempové hospůdce a povídali si o škopících nad plzeňským pivem. Nejdrsnější parta forďáků to táhla ve městě až do rána, ostatní zapadli na ubytovnu a čerpali síly na další programem nabitý den.

Ráno jsme se sešli na snídani a potom v koloně vyrazili do Kokořínského údolí na známé pískovcové útvary - tzv. skalní pokličky. Vyšplhali jsme po schodech nahoru na plošinu a kochali se. Potom se kolona vracela na Mělník, jak jinak než s troubením a vlajkami. V kempu jsme se vrhli do soutěží v minigolfu a stolním tenisu. Bojovalo se urputně a tak není divu, že nám pořádně vyhládlo. Sfoukli jsme oběd v restauraci a přesunuli se k autíčkům na parkovišti, kde Martin vyhlásil vítěze soutěží a předal bohaté ceny. Ovšem i pro ty, co nic nevyhráli, byla připravena velká hromada dárků od sponzorů. Od fordíkové kosmetiky přes forďákovou kosmetiku, letáky, kolečka do vozíků v supermarketech a další šikovné drobnosti. Nakonec Martin všem poděkoval za účast a ukončil srazík za velkého aplauzu, který si více než zasloužil za skvěle vychytaný program. Počasí nám již počtvrté na srazu přálo a vše bylo super.

Výsledky soutěží

Ping Pong
1. Petr Šafár
2. Roman Shíbal
3. Pepa Rút

Minigolf
1. Pavel Škorpa
2. David Varner
3. Roman Švábenický

Zvláštní uznání:
Denisa Šumanová (nejmladší účastník srazu)
Roman Švábenický (příprava diplomů a dalších tiskovin)
David Varner (registrace účastníků srazu)